Pod radarom

Prečo černosi vždy umierajú ako prví alebo rasizmus v hollywoodskych filmoch

Kinematografia sa dlhé desaťročia stretávala s rasovou nerovnosťou, ktorá trvá dodnes.

12. august 2018, 15:18
zdroj: Strobridge & Co. Lith
12. august 2018, 15:18

„O čem bude to představení?“

„Nevím – prý o nějaké velké gorile“

„Ach, bože. Jako bychom jich v New Yorku neměli už dost.“

 

Tato slova padla v druhé polovině King Konga z roku 1933. Dialog mezi sebou vedli muž a žena, kteří čekali, až jim bude předveden král opic. Poznámka mohla znamenat, že v New Yorku jsou zoologické zahrady plné goril. Nebo mohlo jít o rasistickou přihrávku bílému publiku.

 

New York totiž zažíval finální fázi Velké migrace – přesunu Afroameričanů z jihu na sever USA. Ti utíkali před zákony Jima Crowa a hledali v nově nabyté svobodě lepší život. Do New Yorku jich v průběhu několika let přišly stovky tisíc. Narážka z filmu tak zřejmě mířila na toto téma.

 

Zkusme si ale zanalyzovat rovnou celý film. Ústřední postavou je nebezpečná černá opice, jejíž obětí se stane bílá půvabná blondýnka. Kong je následně z Ostrova lebek převezen v řetězech, stejně jako byli kdysi černošští otroci převáženi do Ameriky. 

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

Kong touží po jediném – získat bílou ženu. Ke konci je v divadelním prostoru předváděn publiku, ve kterém sedí jen běloši. Může jít o narážku na prodej otroků, kteří byli takto předváděni kupcům. 

 

V závěru si sice Kong krásku uzurpuje pro sebe, ale nakonec ve své divošské primitivnosti vyleze na nejvyšší budovu, která je zároveň symbolem pokroku bělochů a je zabit. Unesená kráska se pak vrhá do náruče svému bílému zachránci a vše je tak, jak má být. 

 

Tedy alespoň podle dominantního amerického publika.

 

Zdá se vám to přitažené za vlasy? Tak vězte, že v tom samém roce mělo premiéru pokračování s názvem The Son of Kong, v němž se představil bílý Kong, který měl dobré srdce a hlavní hrdiny přivedl k pokladu. 

 

Kong je kapitola sama o sobě, abychom ale pochopili, jak mohlo něco takového vzniknout, a jak se rasismus ještě nedávno dotýkal hollywoodské historie, nahlédněme hlouběji do historie. 

 

Nástup rasismu do kinematografie

Vůbec prvním filmem, ve kterém se objevila černošská postava, byl Uncle Tom's Cabin v roce 1903. I když ne tak docela. Hercem totiž nebyl Afroameričan, ale běloch v začerněné korkové masce (blackface).

 

Již od začátku otrokářství bylo totiž nepsaným pravidlem, že černošské postavy budou v divadlech ztvárněny bělošskými herci, jelikož tato forma umění neměla být „snížena na úroveň otroků“. Dlouholetá tradice se tak přenesla i do kinematografie.

 

Skuteční Afroameričané se ve filmu poprvé objevili v roce 1904. Šlo o snímek Ten Pickaninnies, což byl počin, který znamenal začátek rasové stereotypizace v Hollywoodu. Účinkovala v něm trojice mladíků, kteří celou dobu jen šaškují a v titulcích jsou označení jako „coons“ (hanlivý rasistický termín).

 

Další dlouhodobý precedens zavedl půlhodinový snímek The Octoroon z roku 1913, v němž vystupovala žena, která trpěla v soukolí dějin jen proto, že byla z jedné osminy černoškou. Na plátno bylo tehdy přivedeno téma o zvýhodněnosti bílé pleti a neštěstí, které přinese byť jen kapka černošské krve.

 

 

O rok později byl ve filmu Coon Town Suffragettes ustálen obraz černošské ženy jako obézní, asexuální a dominantní osobnosti. A ačkoli šlo jen o vizuální image, která byla generalizující a nepravdivá, Afroameričanky byl takto vyobrazování další půl století, což pokračovalo jejich obrazem obézních asexuálních služek v televizních seriálech. 

 

Kolem roku 1915 již byla ustálena klasická filmová schémata, ze kterých se kinematografie vymotávala ještě desítky let poté. Do obrazu Afroameričanů v kinematografii ale nejvíce zasáhl David Wark Griffith se svým Zrozením národa

 

Jeho celovečerní počin navždy změnil chod filmového světa a představil celou řadu nových filmařských postupů. Po technické stránce šlo o revoluci. Zároveň to bylo dílo natolik rasistické, že na další desítky let finálně ustanovilo fakt, že Afroameričané, ačkoli formálně zbaveni okovů, byli i nadále zotročení mentálně, sociálně a ekonomicky. 

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

Film se věnoval Občanské válce v USA a černoši v něm měli výhradně záporné role. Jako čerstvě osvobození občané se chovali krutě, rabovali, přepadali všechny kolem sebe a snažili se sexuálně podmanit bílé ženy. Promítání tehdy vyvolala bouře v kinosálech, které měli na svědomí naštvaní běloši.

 

Griffithovo dílo vzedmulo další vlnu rasové nesnášenlivosti a ukázalo, jakou sílu může mít film. Ku Klux Klan z něj přebral zvyk zapalovat dřevěné kříže a vzedmula se taková vlna rasistických pochodů, že byl snímek nakonec stažen z kinosálů. 

 

Takové vášnivé reakce byly připisovány zobrazení sexuální náruživosti Afroameričanů vůči bílým ženám. Filmaři ve svých následujících dílech tedy černochům přiřadili kastrující, asexuální role. Po dalších zhruba 55 let tak Afroameričané ve filmech představovali hlupáky, šašky a ploché postavy bez charakteru. 

 

Až do roku 1927 navíc většinu černošských rolí obstarávali běloši v masce. Přelom nastal spolu se snímkem The Jazz Singer v hlavní roli a Alem Jolsonem, který hrál hlavní roli zpěváka v černé korkové masce. 

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

Filmová studia tehdy došla k rozhodnutí, že s příchodem zvukového filmu je třeba s trendem korkových masek přestat. Dle jejich názoru totiž nedokázali běloši dostatečně dobře ztvárnit přirozený cit Afroameričanů k hudbě a jejímu rytmu, a tak jim dali unikátní možnost účinkovat i ve vysokorozpočtových počinech.

 

V roce 1929 dokonce vznikl první film s čistě afroamerickým ansámblem. Jmenoval se Hearts of Dixie a šlo o muzikál, který sice odstranil tradici etnické substituce, ale uchoval dlouholeté stereotypy. Ty se projevily i v dalším muzikálu Hallelujah, ve kterém byl navíc představen další stereotyp – mladá sexuchtivá a nemorální Afroameričanka.

 

Filmaři afroamerického původu

Vraťme se však ještě o pár let zpátky. Afroameričané sice byli široké veřejnosti prezentováni z pohledu majoritní většiny, ale sami měli v rukou významný počet filmových společností. Ty si sice nenacházely tak početné publikum, ale faktem je, že vznikla celá řada filmů financovaných Afroameričany. 

 

V roce 1914 vyprodukovali snímek Darktown Jubilee, který jako první představil černocha v hlavní roli. První promítání kvůli tomu nedopadla vůbec dobře. Bílé publikum se bouřilo a protestovalo, neboť nechtělo vidět Afroameričana v jiné než nedůležité či ponižující roli. Film byl proto stažen z oběhu. 

 

Velký úkol pro aspirující černošské filmaře nastal po premiéře Griffithova Zrození národa. Dali si za úkol vzdorovat obrazu, který o jejich menšině vykreslil. Vznikly tak snímky The Burden of Race, Scar of Shame nebo Ten Nights in a Barroom

 

Jejich problém však tkvěl v tom, že jejich tvorba vycházela ze snímků od bílých filmařů. Kopírovali témata majoritních hollywoodských počinů a kvůli tomu se paradoxně uchylovali ke stejné stereotypizaci jako jejich bílí konkurenti. 

 

Nejvýznamnější osobu této éry byl Oscar Micheaux, který začal natáčet filmy v roce 1919 a pokračoval až do roku 1948. Důvodem jeho úspěchu byl fakt, že své filmy zaměřoval na úspěšné středvostavovské černošské rodiny, které se dokázaly vymanit z prostředí ghett. 

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

Sám tím chtěl Afroameričanům dát příklad hodný následování, ale jeho filmy postrádaly skutečný obraz a věnovaly se jen zlomku černošské populace. Zřejmě z toho důvodu dokázal přežít konec éry černošských filmařů, který přišel s nástupem zvukového filmu kolem roku 1927. 

 

V té době se ustálila filmová studia, do průmyslu se vlily miliony dolarů a černošští filmaři podlehli konkurenci. Od toho momentu na dlouhá desetiletí byly všechny filmy včetně těch o životních údělech Afroameričanů, produkovány a kontrolovány bělochy.

 

Naplno tím začala éra černošských herců plnících asexuální a pasivní role. Stephen Fetchit, Clarence Muse nebo Bill Robinson byli hvězdami tehdejších filmů, ale nesměli vystoupit ze škatulky, která jim byla předepsána majoritní společností. 

 

Příkladem, jenž vyčnívá z řady, byl Paul Robeson, Afroameričan, který vystupoval ve filmech Oscara Micheauxe a představoval důstojného černošského muže zasluhujícího respekt. To nakonec vedlo ke stažení jeho filmů z kin. 

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

30. léta zároveň přinesla změnu i v obrazu Afroameričanek. Herečky Louise Beavers, Ethel Waters a Hattie McDaniel byly nechtěnými průkopnicemi nového stereotypu, který vydržel desítky let. Představovaly mladé černošky, které byly asexuální, agresivní a otravné.

 

Dalším tragickým stereotypem se stalo zobrazování Afroameričanek jako hospodyň a služek. To by bylo v pořádku, ale ve filmech a později televizních seriálech nám nikdy nebyly představeny jejich rodiny. Působily jako samostatné jednotky, které nemají žádnou rodinu, přátele či domov. 

 

První černošské hvězdy

Výrazná změna přišla ve 40. letech. Spojené státy se zapojily do druhé světové války a domácí obyvatelstvo se potřebovalo zbavit stresu u nenáročných, zábavných filmů. 

 

Diváci toužili po příjemné zábavě, která by jim dala zapomenout na hrůzy, které se děly kolem nich. Studia na to reagovala svižně a nastolila novou éru muzikálů.

 

Spolu s tím se znovu objevil stereotyp, podle nějž mají Afroameričané lepší cit pro hudbu. Nastal tedy jejich velký návrat na obrazovky. Cab Calloway, Duke Ellington, Dorothy Dandrige a další Afroameričané získali slávu a přízeň publika.

 

Tato éra ale netrvala dlouho. Válka skončila, psychika amerického národa se změnila a muzikály již nebyly na pořadu dne. 

 

Ale i tak se situace změnila a začaly se projevovat první snahy o změnu, které vyvrcholily v 60. letech. Velmi důležitým počinem byl v tomto směru snímek Home of the Brave z roku 1949. V něm byl divákům představen James Edwars v roli černošského vojáka, který se snaží vyvléci ze zažitých stereotypů.

 

Během válečného konfliktu prodělává nervové zhroucení, které je nejprve připisováno stresu z boje, ale nakonec divák zjišťuje, že se zhroutil kvůli rasismu ze strany kolegů ve zbrani. Závěr je klasickým happy endem, ale i tak šlo o přelom, který ukázal postavu Afroameričana v úplně jiném světle. 

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

V tom samém roce měl premiéru film Lost Boundaries, který se zakládal na pravdivém příběhu a vyprávěl o lékaři, který žil v Nové Anglii v poklidu se svojí rodinou. Tedy jen do momentu, kdy místní zjistili, že je černoch. Opět však šlo o čistý kalkul ze strany studií, jak přitáhnout pozornost, o čemž svědčí opětovné použití etnické substituce (blackface). 

 

Skutečná akceptace Afroameričanů v kinematografii začala až v 50. letech. Do kin se vkrádal obraz nové, lepší Ameriky a na svých ramenou jej táhl především hvězdný Sidney Poitier. První černošská filmová megahvězda, která dokázala správně odhadnout hranici, která je akceptovatelná jak pro černošské tak pro bělošské publikum. 

 

Filmy Cry The Beloved Country, A Patch of Blue nebo Edge of the City se staly klasikami a přišly se zprávou, že černoši i běloši mohou poklidně žít pospolu.

 

Postupně se začal rozpadat i obraz Afroameričanů jako asexuálních postav. Z Dorothy Dandrige se stal sex symbol a v roce 1953 se ve filmu Bright Road objevil Harry Belafonte jako první sexualizovaný černoch. 

 

Konec stereotypů a revoluce v lidských právech

 

Skutečný průlom přišel v 60. a 70. letech, během nichž po Spojených státech bujelo hnutí hippies, respekt, láska a protest proti jakékoli formě násilí. Afroameričané navíc konečně získali hlas a prostřednictvím Martina Luthera Kinga si snažili zajistit respekt a konec rasově motivovaných zákonů.

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

V takovéto době nastoupily přelomové filmy jako A Raisin in the Sun, který představil černošskou rodinu, což filmaři dříve s přehledem ignorovali. Následovaly počiny One Potato, Two Potato, v němž se objevilo téma mezirasového manželství.

 

V Cool World bylo představeno téma mladých Afroameričanech z Harlemu, kteří žijí v gangu obklopeni alkoholem, drogami a zločinem. Snímek Black Like Me pojednával o bělochovi, který si nabarvil kůži na černo a vyrazil na jih USA, aby poznal, jak se k němu budou lidé chovat. 

 

Po tomto období nastoupila éra akčních a válečných filmů, která představila další tragikomický trend – černoch vždy zemře jako první. V hollywoodských počinech se až podezřele často stávalo, že Afroameričan byl první postavou, která zemřela. 

 

Připomeňme si namátkou několik filmů, ve kterých takový scénář proběhl – Aliens, GremlinsRed DawnUnforgivenFull Metal JacketForrest GumpThe Shining. Může jít o náhodou, ale pravděpodobnost, že ze všech bílých a černých postav zemře jako první zrovna ta černošská dosahuje u zmíněných titulů pod 20 %

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

Tak jako tak, rasistické předsudky z filmů postupně vymizely. Stereotypy odešly do ústraní a dnes se naopak televize i studia snaží dávat dohromady diverzifikované herecké ansámbly. I nadále jsou však menšiny v hollywoodském průmyslu upozaďovány a v hlavních rolích stojí převážně běloši. 

 

Příkladem budiž Black Panther – první komiksovka složená téměř výhradně z Afroameričanů. Zažila obrovský úspěch a znovu otevřela téma rasové nerovnosti v Hollywoodu. Točit diverzifikované filmy se stává nejen požadavkem americké společnosti, ale také ekonomickým hybatelem, který je pro filmová studia prvořadým činitelem.

 

Připomeňme si ještě incident Oscars So White z udílení Oscarů v roce 2016. Tehdy to byl druhý rok po sobě, kdy nebyl ani jeden Afroameričan nominován na Oscara v herecké kategorii. To vyvolalo změnu. Členové Akademie se budou častěji střídat a podobný lapsus snad již nehrozí. 

 

Kinematografie je, zdá se, na dobré cestě. Latentní rasismus je v ní ovšem nadále přítomen a Hollywood čeká ještě dlouhá cesta. 

 

Fakta

Složení oscarové Akademie – 89 % muži, 84 % běloši, více než 50 % členů starších 60 let

 

Složení nejprominentnějších režisérů – 317 mužů, 38 žen – z toho 19 Afroameričanů, 20 Hispánců, 14 Asiatů

 

Složení výkonných producentů – 299 mužů, 44 žen – z toho 3 Afroameričané, 3 Hispánci, 6 Asiatů

 

Barevní lidé tvoří 37 % obyvatel USA a v roce 2014 koupili 46 % lístků do kina

 

87 procent hlavních herců, 87 procent režisérů a 92 procent scénáristů ze 163 nejvýdělečnějších filmů roku 2014 byli běloši

 

Klíčové postavy velké hollywoodské šestky jsou převážně běloši. Hlavní slovo ve filmovém průmyslu má 39 bělochů, 15 bílých žen a jen 6 lidí jiné barvy pleti

 

- Výše vypsaná fakta pochází z údajů deníku The Washington Post a jsou aktuální k roku 2016 -

 

Proč černoši vždy umírají jako první aneb rasismus v hollywoodských filmech

 

Problém Hollywoodu již delší dobu není ve stereotypizaci, ale v nízkém zastoupení nejen Afroameričanů ve filmu. Nedávný úspěch Black Panthera však zřejmě díky svému ekonomickému úspěchu předznamenává diverzifikovanější filmy.

 

Stále zde ale existuje problém s hispánskou menšinou, která tvoří v USA 17 % obyvatel a s Asiaty, kteří se s rasismem ve filmu budou ještě muset vypořádat. Tomuto tématu se budeme věnovat podrobněji v dalším článku. 

Vyjadri svoj názor na článok
0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Odpad! Menej takýchto článkov
Super! Viac takýchto článkov
Povedz nám, prečo sa ti článok nepáči:
Ďakujeme za tvoj názor!
Pomáha nám a autorom pri skvalitňovaní obsahu na stránke.
Zobraziť 41 komentárov
Diskusia
Diskusia je len pre prihlásených
41 komentárov
Zoradiť komentáre podľa obľúbenosti času pridania
avatar
Ivo Škapa12. august 2018, 18:52

Mám pocit, že se nám tady trošku ozývá rasismus naruby. Budeme obsazovat herce podle barvy kůže ne místo hereckých dovedností a charakterových typů? Všimli jste si někdy, že se do západních kin nedostává prakticky nic z obrovské asijské produkce? Jedním z důvodů je, že nedokážeme dobře číst jejich tváře. Kdyby vás okradl Číňan, jak byste jej popsali policii? Kdyby vše byla záležitost rasismu, musela by se týkat i hudby, literárních nebo výtvarných děl. Slyšeli jste někdy o takovém problému? Zřejmě ne, neexistuje. Pokud neodpovídá poměr herců na plátně zastoupení národů v populaci, může to mít i jiné důvody, než rasismus. Ale aktivisté vždy útočí vždy na místa se snadno prorazitelnou obranou. Kdyby si černý režisér obsadil ve filmu černého autora jen a pouze černochy, věřím, že by žádný bílý divák neprotestoval. Film by povinně vyhrál nějakou kategorii na každém festivalu a všichni by byli spokojeni. Ale dost možná, že producent by zaplakal.

17 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Adam S.AUTOR ČLÁNKU12. august 2018, 19:03

Nerozumím souvislosti mezi asijskou kinematografií a okradením Číňanem. Tyto filmy k nám neproudí z jiného důvodu, než uvádíte. Jednoduše jde o příliš odlišný kulturní okruh. Stejně tak u nás moc neuvidíte ruské nebo jihoamerické filmy. To není o čtení tváře. A co se týče filmu s černým režisérem a téměř výhradně černošským obsazením, ten již vznikl. Jmenuje se Black Panther a producent nad ním určitě nezaplakal, neboť vydělal úctyhodných 1,34 miliardy dolarů.

-3 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Ivo Škapa12. august 2018, 19:38

Výborně. Tedy váš příklad s Černým panterem dokázal, že to jde. Takže pokud budou další následovat, možná trochu volání po korektnosti zastoupení ve filmech utichne. Naopak co se tváří týče, stojím si za svým. Na to konto bylo provedeno mnoho objektivních studií, citovaných i u nás např. DrSc. Koukolíkem a má se za definitivně prokázané, že kognitivní funkce v tomto ohledu fungují významně lépe u vlastní rasy. Ověřil jsem si to na vlastní kůži, když jsem v Číně sledoval televizi. Pokud se postavy nelišily oděvem (což je tam dost běžné), brzy jsem se v charakterech ztrácel. A dokonce i v určování jejich emocí. Pokud zapomenete na tak výrazné postavy (a obličeje), jako jsou Freeman, Smith nebo Murphy a obsadíte deset tuctových obličejů ze Zimbabwe, budete na tom stejně. Já si prostě nemyslí, že obsazování rolí v Hollywoodu je záměrně rasistické.

9 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Adam S.AUTOR ČLÁNKU12. august 2018, 20:03

Ale to si nemyslím ani já a ani by to nemělo plynout z textu. Hollywood není rasistický záměrně, jen na vedoucích pozicích v dominantní většině figurují běloši a z toho vyplývá následná nerovnoměrné obsazení hereckých postů a režisérských postů.

-1 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
TvojaBabka13. august 2018, 14:33

"Hollywood není rasistický záměrně, jen na vedoucích pozicích v dominantní většině figurují běloši a z toho vyplývá následná nerovnoměrné obsazení hereckých postů a režisérských postů."

Toto snáď ani nemôžete myslieť vážne. Prečo nie je taký istý problém v hudobnom priemysle? Prečo nahrávacie štúdiá v rukách belochov vydávajú albumy čiernym hudobníkom? Prečo by podľa vás nedali viac černochov do filmu keby im to prinieslo prachy? (a že ich budú dávať o chvíľu až neprimerane veľa). Keď im začnú zarábať čierne filmy rovnako, resp. nájdu vhodných hercov aby ten film zarobil, tak ich obsadia. Boli by hlupáci keby tak neurobili. Za tým snáď nevidíte nejaké spiknutie belochov ktorí odmietnu peniaze a radšej budú propagovať "biely rasu" v kultúre.

Už mi fakt lezú na nervy ľudia ktorí absolútne stratili kontakt s realitou, a chcú všetko "normalizovať". Toto sú komunistické maniere, a my ,čecho-slováci obzvlášť, by sme mali takéto pohnútky odsúdiť, keďže s nimi máme vlastné skúsenosti.

3 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Ivo Škapa12. august 2018, 22:21

Je mi vcelku jasné, že jste si s článkem dal dosti práce, musel prozkoumat mnoho zdrojů a cením si toho. Je to dobrý článek. Ale dle mého soukromého názoru je závěr vyvozený chybně a to hned z několika zcela objektivních důvodů. Talentovaní černošští herci obdrželi nespočet i kladných, ale zejména úspěšných hlavních rolí. My nemůžeme vědět, zda mají režiséři a produkce dostatek stejně talentovaných, aby jich mohli obsadit více a nepřesytili diváka stále stejnými. Za další proč je neustále pranýřován Hollywood (který je mimochodem finančně prakticky v rukou Židů a ti rozhodně míšení ras podporují) a ne třeba Francie, kde je téměř 10% černochů a žádní filmoví herci? A za třetí americká distribuce pokrývá prakticky celý svět. Zastoupení ekvatoriální rasy a tedy černochů je na Zemi kolem 11%. Což v souhrnu zřejmě odpovídá i průměrnému zastoupení ve filmech. Navíc kromě politické korektnosti je třeba respektovat i korektnost faktografickou. Zkuste obsadit černocha do hlavní role husitských válek a máte zaděláno na revoluci z druhé strany a zcela oprávněnou. Film je stále magie, kouzlo. Když použijete nevhodné propriety, nebude fungovat. Osobně se těším na další komedie s následovníkem Murphyho, ale pokud jej někdo obsadí za Gandalfa v remake LotR, lístek si nekoupím.

5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Roland12. august 2018, 23:32

ale takéto paškvily už vznikli najlepší príklad je čierny Cézar....zaujímala by reakcia negrov z giet ak by Kinga či Mandelu vo filme hral Kórejec alebo Mexičan...im k naštartovaniu nepokojov postačí obyčajné zatknutie čierneho zlodeja bielym policajtom....

4 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
mahauve12. august 2018, 20:38

Preco si myslis, ze dochadza k nerovnomernemu obsadzovaniu hereckych postov? Ake cislo je podla teba rovnomerne obsadzovanie? Presny pocet postav deleno dva? Polovicka bieli, polovicka cierni? Alebo deleno tri? Bieli, cierni, Aziati? Alebo deleno kolko, aby sa nikto necitil diskriminovani? Ako by si tuto "diskriminaciu" riesil?

3 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
servitka12. august 2018, 17:45

Kopa sraciek... Oscar je o najlepsom hereckom vykone, ak ho poda cierny, tak ho vyhra on... Kto sa tu pohorsuje nad tym, ze vacsinu oscarov vyhrali bieli je sam rasista a este je tak sprosty ze si to ani neuvedomuje :D
Len si to predstavte keby niekto hulakal ze "vacsinu oskarov vyhrali cierni... beeee, vacsinu oskarov vyhrali zidia beeeee" atd. atd. atd... Vtedy by to bol najvacsi xenofob rasista nacista nekrofil ci co :D
To je chore aby sa uprednostnovala rasa pred hereckym vykonom na oskaroch.... talenty budu uslapane povinnymi kvotami... to je chore a vy tiez ked to podporujete...

14 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Adam S.AUTOR ČLÁNKU12. august 2018, 18:40

Ahoj, vím, co chceš říci. Ale špatně sis to vyložil. Problémem Hollywoodu není přímo to, že by herci jiné barvy pleti nebyli oceňováni. Jde o to, že nedostávají tolik příležitostí, kolik by měli.

-9 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Roland12. august 2018, 23:37

a máš údaje ktoré hovoria aké percento negroidnej rasy je zastúpené v divadelných školách?? či to je len tvoja domnienka....takéto zmýšľanie čo všetko hrá na rasizmus a vo finále všetko iba zhoršuje, snáď na to jedného dna prídeš....

4 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Borisko Borko Litvin12. august 2018, 18:51

výsledkom toho je však že teraz pretláčajú menej kvalitných ľudí na určité pozície len preto že sú čierny alebo že sú to ženy aby naplnili nejaké hlúpe kvóty, a to sa deje všade len si spomeň na tú blbosť s festivalmi po európe kde chceli aby bol rovnaký počet vystupujúcich žien ako mužov

5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Adam S.AUTOR ČLÁNKU12. august 2018, 19:06

Nevím jak je tomu jinde, ale v Hollywoodu k žádnému protlačování méně kvalifikovaných lidí jen kvůli barvě pleti nedochází.

-5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Yolo12. august 2018, 19:47

To povedal kto?
Quentin Tarantino keď ste boli na haluškách?
Alebo to písali v niektorom článku ktorý ste prekladali?

5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Adam S.AUTOR ČLÁNKU12. august 2018, 20:08

Zkusme být konkrétní. Který herec/režisér/producent nevalných kvalit byl v Hollywoodu nezaslouženě oceněn?

-5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
prof kohout13. august 2018, 7:56

napriklad film moonlight

3 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
mahauve12. august 2018, 19:45

Tendencny clanok. Je chybou posudzovat 80 rocne filmy dnesnou optikou. Tie filmy vznikali v urcitom spolocenskom zriadeni. (Som zvedavy, ci sa o 20 rokov, ked budu mat roboty mozno "ludske" prava, budete hanbit, ze sa Vam pacili filmy, kde boli roboty vykreslovane ako veci bez emocii, najcastejsie vrazdiace ludi.) Pokial pred 50 rokmi bola vacsina zacinajucich reziserov/scenaristov muzi belosi, je prirodzene, ze o 50 rokov bude sediet v porote odbornikov muz nad 70 rokov a beloch. Rovnako bude prirodzene, ked sa akakolvek mensina presadi svojou pracou a o 50 rokov budu sediet v porote. Autor ma myslenie komunistov, kedy sa neprihliadalo na kvalitu, ale papaierovo sa nariadilo. Napr. sudcami, prokuratormi sa nestavali vystudovani pravnici, ale robotnicka trieda s dobrym kadrovym posudkom. Vieme, ako to dopadlo. Podla autora sa clenom akademie/poroty nema stat clovek s 50 rocnymi skusenostami v oblasti, lebo je muz/beloch. Treba tam dosadit cloveka bez ohladu na jeho schopnosti len preto, ze je mensina/zena. Ludska spolocnost sa vyvija postupne, nie nariadenim kvot a to by si mali ludia uvedomit. Ak by som bol mensina, chcel by som sa presadit svojou pracou, nie ze ma tam dostali kvoty.

11 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Jan Vomáčka12. august 2018, 20:12

Olympiáda je taky rasistická, je tam spousta disciplín, kde vítězí jen Černoši(běhy na dálku), to je do nebe volající rasismus!

9 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Michal Pekař14. august 2018, 12:33

Se divím, že někomu ještě nezačalo vadit, že v mužským hokejovým týmu nemají své zastoupení ženy.

1 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Standa Chlup13. august 2018, 7:18

A proto by v rámci zrovnoprávnění nměli běhat v řetězech

5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Miloš Milo Blažek13. august 2018, 9:19

Tak nevím. Dočetl jsem se že 37% populace tvoří barevní lidé. Asi bílá není barva, nebo běloši nejsou lidé:D:D:D Nějak se nemůžu zbavit dojmu že rasismus udržují při životě především aktivisté bojující proti rasismu, aby nepřišli o svůj Raison d'être a s tím spjatá zaměstnání. Jinak mi připadá že diváci jsou dnes zaměřeni na osobnost a nějaká rasa je jim ukradená. Jen tak mimochodem The rock, Jason Momoa - Havajané, Will Smith, Cuba Gooding Jr., Samuel L. Jackson - černoši, Michelle
Rodriguez a Jessica Alba - Hispánky a takovej Vin Diesel snad ani nejde etnicky přiřadit. Tak koho eště dneska zajímá rasa? Jen ty bojovníky proti rasismu.

5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Jan Vomáčka12. august 2018, 20:14

no nic další web, který celý putuje do adblocku :P

5 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
cuck12. august 2018, 19:02

"Hockey so white", politicka korektnosť už zašla daleko a radšej sa rozdavaju Oscary iba kvôli farbe pleti, o filme sa nemôže povedať že je zlý lebo sú tam černosi, alebo čierny režisér...to je rovnako rasizmus ako kedysi...iba ked sa to deje na bielych tak sa to nepočíta

4 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Roland12. august 2018, 23:27

Ja mám vážnu otázku prečo keď negroidnú rasu prirovnám k opiciam tak je to rasizmus a keď prirovnám europoidnú čiže bielu napríklad k psom tak je to ok dokonca zábavné ?? tu je krásni príklad rasizmus veci čo si môžeš dovoliť voči bielemu človeku už nemôžeš voči čiernemu ináč je to trestný čin.....aktuálne je negroidná rasa celkovo zvýhodňovaná na úkor europoidného obyvateľstva najlepší príklad je pozitívna diskriminácia v USA, tak nech tu autor nepíše sračky ako sa im ubližuje....do rôznich filmov obsadzujú čiernych len aby boli spokojný Cezar Mozart atd....som rád že tu používam adblock.....vidím že si autor dal prácu so získavaným informácií (alebo to len odkopčil zo zahraničia) len ten záver naozaj na zaplakanie.....

4 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Bauglit13. august 2018, 20:06

To je zase slátanina. Hollywood vybudovali bílí. Filmy vznikají v rámci Euro-Americké civilizace, což je civilizace bílých, takže co je zvláštního na tom, že ve filmech hrají hlavně bílí a filmový průmysl ovládají bílí. Pokud černoši chtějí mít hlavní slovo, at si založí vlastní a uvidíme, který bude lepší. Proč nebrojíte proti současnému blackwashingu? Černoši jsou cpáni i tam, kde jsou jako pěst na oko. V každém filmu a seriálu musí být nějaký černoch, jako by to byla záruka kvality. Bohužel je to přesně naopak. Režiséři se dneska zabývají naplňováním rasových a genderových kvót, místo natáčeních dobrých filmů.

3 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Radek Malíček13. august 2018, 12:31

Jděte už s tou ultrakorektností do prdele. Rasismus naruby. Nebudeme obsazovat podle hereckého talentu, ale podle toho, kdo je víc černej. Primitivní doba! Primitivní lidé!

2 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Martin K13. august 2018, 10:29

Dnes stačí být cernošská lesba bez jakychkoliv schopností, ona už se nějaká komise či cena najde... Se těším až někdo vytáhne tabulku s Nobelovkama, to se musí nakvótovat, to dá rozum a zároveň bude nutné propustit z vězení tolik afroamericanů, aby procento odpovídalo procentu populace... Svět se v ... obrací...

1 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Jan Dostalík15. august 2018, 15:29

Práva černých, práva homosexuálů, multigender, práva hispánců, práva asiatů, práva žen, jen ten bílý heterosexuál už žádná práva dnes nemá a je rasisticky utlačován. Tak se vzpamatujte ! Kdo tyhle blbosti vůbec může psát aniž by se mu ze sebe samotnému neudělalo špatně ? Bože tohle je ale zkur.ená doba !

1 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Michal Pekař14. august 2018, 12:28

Teďka se všechno strašně hodnotí :D Jsem po dlouhé době nedávno koukal na Policajta ze školky, kterej je z roku 1990. Jak tam je ten problém, že té jedné blonďaté matce tam zdrhl chlap s tím jiným chlapem a ona se bojí, že její syn je taky teplej, protože si hraje s panenkama. A ten Arnold Schwarzenegger ji uklidní, že není gay, protože se koukal holkám pod sukně a ona si oddechne. Tak si říkám, že to by dneska stopro neprošlo. A jestli jo, ti tvůrci by dostali takovej sajgon. Ale takovej, že by se dělaly demonstrace.

1 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
atrrej16. august 2018, 9:24

Tak podobne ako ked Netflix pridal Priateľov a pre dnešnú generáciu boli pohoršujúci

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Jan Dostalík15. august 2018, 15:36

Nemám zájem o váš zkur.ený pokroucený ,,vyvážený" pohled na svět. Chci žít život s jeho přirozenou rozmanitostí. Nechci nic míchat dohromady, mít na všechno kvóty i ve filmech, aby se náhodou někdo neurazil. Nemám zájem o nic neříkající, politicky a rasově korektní myš-maše. Vůbec mě jakožto diváka nezajímá rasové obsazení filmu, ale o čem ten film je a jestli je dobře natočený, ale zároveň se odmítám dívat na historicky převrácené filmy , kde Achilea a anglické královny hrají černošští herci. ..I.. FUCK-OFF this fucking system.

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
xxxxxxxxxxxxxxx14. august 2018, 8:59

Proc konec koncu jim nedat vice prostoru.nebudme rasisti..novy 007 ma byt cernoch.J.zArcu -jiz hrala cernoska . uspech Black Panther? mozna v USA ..Jinde po svete ?? nic ..Primlouvam se az dojde k natoceni noveho filmu s Adolfem H..a Evou Braun .tak v ramci rasove korektnosti a boji proti xenofobii bych Adu obsadil cernochem a Evu by mohla hrat muslimka .Heydricha treba transexualka a Goringa gay asiat michnuty s cernochem a sexualne neukotveny.. Jenze to si nikdo netroufne..bohuzel

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Jan Dostalík15. august 2018, 15:58

Přiznám se, že ikdyž mám rád filmy se superhrdiny tak zrovna Black panthera jsem vynechal. Nebylo to ale kvůli nějakému rasovému zastoupení, ale kvůli tomu, že to pro mě už na první pohled byla nuda a nic neříkající slátanina.

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Lukáš Kudela12. august 2018, 21:11

46 % návštěvníků kin v USA Afroameričanů. V USA (dokonce na Jihu) jsem byl a dokonce i v kině a už tehdá jsem si říkal, proč mi v pokladně vydali bílý lístek (asi kvůli statistice).

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Adam S.AUTOR ČLÁNKU12. august 2018, 21:24

Omyl, 46 % netvoří Afroameričané, nýbrž všichni občané USA jiné než bílé pleti.

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Bauglit13. august 2018, 20:07

to je to samé.

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Milan Štrupl14. august 2018, 9:35

To jsou zase bláboly - obézní černoška není žádný stereotyp, ale norma. Jeden můj známý na konci 90let zbohatl na podnikání a splnil si svůj sen - procestoval za 2měsíce "celé" USA. Když se vrátil, tak prohlásil, že když tam točí třeba pobřežní hlídku, tak musí nejspíš na pláž nahnat štíhlé ženy z celý Ameriky, protože normálně na ulicích i na plážích potkáte jen samé obézní bělošky a ještě obéznější černošky:):) Kdykoli se dívám na nějaký dokument z USA, jsou tam jen tlustí a ještě tlustší lidé... takže nejspíš nepřeháněl.

Žádný stereotyp není statistický fakt, že černoši několikanásobně častěji páchají trestnou činnost a dokonce cca 3x častěji páchají rasově motivované útoky na bělochy, než opačně, proto moc nechápu o jakém rasismu článek mluví - jestliže černoši útočí z rasově motivovaných důvodů na bělochy tak významně častěji, pak by se mělo mluvit o vzestupu černošského rasismu v USA.... To je myslím daleko důležitější informace, než kdo jako zemře v nějakém stupidním filmu první... V 70letech existovali v USA přísné segregační zákony a černoši byly diskriminování - to je fakt, nicméně o 50let později po zrušení těchto zákonů už páchají několikanásobně častěji rasově motivované útoky na bělochy, takže když to takhle půjde dál, tak nakonec dopadnou běloši v USA jako ti z JAR....

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Vítězslav Nezval14. august 2018, 13:13

Černoši umírají proto,že tyto filmy jsme si točili pro sebe a naši,převážně bílou populaci.Dnes kdy možná budou mít taky prachy,tak si černoši zase natočí film se zlým bělochem.Fakt ale nechápu proč bychom si měli sypat popel na hlavu.Až sem naserou celou Afriku,tak nemám obavu,že by se točil film se zlým černochem.Byl by to přece rasismus.

0 Odpovedať · Nahlásiť
avatar
Jan Dostalík15. august 2018, 15:52

,, Dcerko podívej na ty krásné bílé mráčky co plují po obloze není to krása ?" ,,Tati a proč jednou nemůžeme jít ven, když jsou na obloze i černé mráčky ? " ,,No protože, když jsou na obloze černé mráčky tak zcela jistě bude pršet víš ?" ,,Tati to je ale strašně rasistické ! " ,, Co ? Co je na tom sakra rasistického to je prostě fakt. " ,, Chceš tím snad naznačit, že černé mráčky musí automaticky přinést něco špatného ? Že kvůli nim musí být automaticky špatné počasí ? To je tak rasistické tati ! " ,, O čem to sakra mluvíš ? Co je na tom rasistického ? Potřebujeme černé mraky, jinak by neměl kdo zalívat svět, stejně jako potřebujeme pěkné slunečné počasí a vůbec padej domů zkazila jsi mi celý den sakra !"

0 Odpovedať · Nahlásiť