V tomto seriálu se vám budeme snažit představit filmy starších dat, které buďto možná znáte, anebo jste o nich vůbec neslyšeli. Zkrátka filmy, co nejsou nutně nejčerstvější novinkou v kině, ale jednoznačně stojí za vaši pozornost. Budeme se snažit procházet kinematografie různých zemí a současně jít napříč žánry, abychom přinesli to nejvíc fresh ze staré školy i novějších, prozatím neznámých kousků. Filmy nevolíme podle počtu Cen Akademie a návštěvnosti v kině, ale podle toho, jak nás zaujaly a jaký mají kultovní status. Mělo by jít o jakési rychlé přiblížení filmu a výčet, proč by mohl zaujmout, nikoliv o recenze filmů samotných.

 

 

Pokud jsi posledních deset let nežil v lese s vlky, jméno Quentin Tarantino ti určitě není cizí. Jeho filmy jsou kontroverzní a překypují humorem a přehnaným násilím, za které jsou často kritizovány. S každým dalším snímkem ale jeho popularita, a s tím také návštěvnost kin, roste. Jak je známo, tak Quentin nemá žádné filmové vzdělání, ale místo toho pracoval ve videopůjčovně. Zde měl spoustu času nakoukat klasické filmy, ale také ty méně známé, o kterých ne každý slyšel. Nijak se netají tím, že spousta z těchto filmů se později stala inspirací pro jeho vlastní díla. Z některých si "vypůjčil" určité scény, z dalších pak například kostýmy či dokonce celý děj. Jeho snímky jsou tedy plné referencí na spoustu filmových děl, která běžnému divákovi nejsou tolik známá. Pojďme se tedy v tomto "tarantinovském" speciálu podívat na některé ze snímků, které byly hlavní inspirací pro díla tohoto proslulého režiséra a stojí za zhlédnutí.

 

Lady Snowblood / Kill Bill

1973

 

Tento japonský snímek, který pojednává o pomstě mladé ženy, které byla zavražděna rodina, se stal hlavní inspirací pro film Kill Bill. I zde najdeme charakteristické proudy krve, samurajské meče a dech beroucí příběh pomsty, který je plný soubojů na blízko. Podoba s Kill Billem je ve snímku opravdu zřetelná a Tarantino sám, přiznal svůj velký obdiv k tomuto dílu. Ten je dokonce tak velký, že použil titulní skladbu z  Lady Snowblood pro soundtrack ke svému snímku. Hlavní hrdinka se pak v určité "převtělení" nachází v podobě postavy O-Ren Ishi v Kill Bill Vol.1. Této podoby si můžeme nejvíce všimnout při souboji v zasněžené zahradě v samotném závěru filmu Kill Bill Vol.1, která se přímo nese v duchu tohoto filmu. Lady Snowblood byl na svou dobu opravdu brutálním snímkem a i když některé efekty mohou dnes působit úsměvně, jde pořád o skvělý snímek se samurajskou tematikou. Kill Bill si pak vypůjčil věci z mnoha dalších filmů, například žlutou kombinézu, která je přesnou kopií kostýmu Bruce Leeho ve snímku Game of Death.

 

 


 

Django / Django Unchained

1966

 

Na našem seznamu nesmí chybět snímek Django. Ne ten z roku 2013, ale původní snímek s Francem Nerem z roku 1966. Jedná se o klasický spaghetti western, při jehož sledování cítíte prach v ústech a máte na chvíli chuť vytáhnout klobouk po dědovi. Django je mlčenlivým mužem činu, který na své cestě pouští zachrání ženu ze spárů banditů. Těm se nakonec musí sám postavit a zúčtovat s nimi. Filmy spolu sdílejí název a také to, že hlavní "padouch" byl rasistou v obou případech. Ve starém Djangovi také najdeme "over the top" násilí,  které je však pro Tarantina již samozřejmostí. Tarantino si z filmu opět vypůjčil titulní píseň pro svůj soundtrack. Franca Nera jsme potom měli možnost zahlédnout v Tarantinově Djangovi ve scéně na baru po zápase mandingů. Poté co mu Jamie Foxx řekne, že D v jeho jméně je neznělé, tak Franco Nero jednoduše odpoví: „I know." Cameo role jak má být. Bonusem potom je, že v původním filmu nalezneme scénu řezání ucha, která zase Tarantina inspirovala při tvorbě Reservoir Dogs.

 

 


 

City on Fire / Reservoir Dogs

1987

 

City on Fire je hongkongským kriminálním dramatem, které se stalo hlavním zdrojem inspirace pro Tarantinovu prvotinu Reservoir Dogs. Máme zde také příběh policisty, který se infiltruje do gangu zlodějů. Také zde má dilema v rozhodování mezi svou policejní povinností a částečným přátelstvím, které naváže s jedním z členů gangu. V hlavní roli zde pak můžeme vidět legendu hongkongských akčních filmů Chow Yun-Fata. Také zde najdeme scénu podobné patové situace s namířenými zbraněmi. Jen při samotném sledování traileru určitě poznáte záběry povědomé ze samotných Reservoir Dogs. Tarantinovi Reservoir Dogs však nejsou žádnou kopií a jako vždy snímek okořenil svým humorem a vlastní invencí.  Dále se také inspiroval filmem The Killing od Stanelyho Kubricka a  filmem Taking of Pelham 123, ze kterého použil pojmenováni postav podle barev.

 

 


 

 The Inglorious Bastards / Inglourious Basterds

1978

 

Film Inglorious Bastards je italským béčkem z roku 1978, které se netěšilo příliš velké slávě. Jedná se o western zabalený do pláště druhé světové války, který je naplněný akcí, přestřelkami ve slow-motion a přináší tak správnou porci "trashové zábavy". S Tarantinovými Pancharty sdílí název a základní premisu o skupině vojáků hluboko v týlu nepřítele. Film se dočkal i nového releasu, po vydání Tarantinova filmu a určitě se našlo pár nešťastníků, kteří přehlédli rozdíl v jednom písmenku a DVD zakoupili. Tarantino však čerpal z mnoha dalších filmů a na spousty jiných přímo odkazoval. Za zmínku stojí určitě také klasika z vojenského prostředí - Dirty Dozen, která byla jeho další inspirací.

 

 


 

Kiss Me Deadly / Pulp Fiction

1955

 

Snímek, který velmi lehce inspiroval Pulp Fiction, ale přesto určitě stojí za zhlédnutí - to přesně je Kiss me Deadly. Noirový film, který přináší příběh losangeleského soukromého očka z prostředí drsných mužů a krásných žen. Film je plný napětí, tajemna a pohrává si s tématem vládní konspirace. Tarantino zde převzal pouze "maličkost" v podobě svítícího kufříku s neznámým obsahem. V obou případech se však okolo kufříku točí celý obsah filmu a jde o ústřední hybatel děje. S tím rozdílem, že v Kiss Me Deadly nám je obsah kufříku vyzrazen,  a v Pulp Fiction zůstává tajemným, což způsobilo mnohé dohady všech filmových geeků.

 

 

Toto je jen malý výběr z filmů, které sloužily jako inspirace pro Quentina Tarantina. Delat zde výčet všech filmů je téměř nemožné, a tak jsem se snažil zaměřit na ty, které stojí za vidění. Tyto filmy mohou potěšit nejednoho z jeho fanoušků a dodají pak jeho tvorbě nový rozměr. To s jakým umem se daří Tarantinovi citovat starší filmy, ale přitom vždy přinést dostatek novátorství a vlastních nápadů, aby se dostatečně odlišil, je obdivuhodné. Koneckonců jeho filmovým vzděláním byla videopůjčovna a hodiny nakoukaných filmů.

Ohodnoť článok
0
Zdroj: wallstcheatsheet.com, Wikipedia, IMDB